Myslím, že si ho vzala, protože skutečně věřila, že se změní. Od začátku mi všichni říkali, že se k sobě ti dva vůbec nehodí. Ona byla krásná, ambiciózní a úspěšná podnikatelka a on byl jen obyčejný dělník. Ještě necelé tři měsíce po svatbě prožívala typické kafkovské období. 

​

Byl totiž čím dál víc hrubý, nenáviděl její úspěch, byl extrémně žárlivý, chytil zlatou rybu a hodlal si ji za každou cenu udržet. Ona si ho brala z lásky, on si ji bral jen jako trofej, kterou se může chlubit. Po svatbě se přestěhovali do krásného domu na předměstí. Chvílemi si žili pohádkovým životem a ona si myslela, že už to nebude jinak.

 

Po půl roce přišel o práci a nemohl platit účty. Ujišťovala ho, že se nic neděje, že ona má dost peněz na placení účtů a že to klidně převezme, než si znovu najde nějakou práci. 

Vadilo mu už předtím, že vydělává víc peněz než on a když teď navíc nevydělával vůbec, doslova zuřil. 

Když jsem k nim přišla na návštěvu, vždycky byl mrzutý a ona to sváděla na frustraci. Byl na ni hnusný, nadával ji i za to, jak se on cítil. Nebyla jsem jediná, kdo ji říkal, že ten vztah musí co nejdříve ukončit. 

​

Má sestra byla ztělesněním všeho, po čem touží tolik žen. Byla krásná, žádaná a úspěšná. Ale nebyla šťastná. Byl frustrovaný, že ho živí jeho žena, ale s hledáním práce vůbec nespěchal. Dva roky po svatbě otěhotněla. To změnilo celé její myšlení, myslela, že na ní už nikdy ruku nevztáhne. Mýlila se. Čas od času ji uštědřil facku, jednou ji dokonce celou noc nepustil do domu, který vlastnila. 

Skutečně se násilí zredukovalo, když se dostala do požehnaného stavu. Ale bylo tam pořád. 

​

Ve stejnou chvíli ji také do života vstoupil další muž. Byl hodný a měl stejné ambice jako ona. Její manžel a otec jejího dítěte se celé dny jen válel u televize a pil. Tenhle muž o ní jevil zájem, stal se jejím dobrým přítelem a často spolu po práci chodili na oběd. Díky němu pochopila, že žije ve vztahu, který ji nenaplňuje s někým, kdo ji nemiluje.

​

Myslím, že ve chvíli, kdy mu oznámila rozvod se rozhodl, že ji zabije. V ten moment už věděl, co ji udělá, měl to naplánované do posledního detailu.

Snažila se aby z nich i po rozvodu byli přátelé, přeci jen čekala jeho dítě a nechtěla s ním být v rozporu. Dokonce mu nechala dům, byla ochotná se přestěhovat do malého bytu v centru města a každý měsíc mu posílala částku o kterou si řekl, ačkoli na to neměl žádné právo. Dělala to z její dobré vůle. Když si ale přišla pro svoje věci, už nikdy z toho domu neodešla. Vzal kuchyňský nůž a celkem šestkrát ji bodl do břicha. Chtěl aby nejdřív trpěla nad ztrátou svého dítěte. Bylo to ale i jeho dítě a on neměl nejmenší problém ho zabít. Prosila ho, plakala a i po té, co potratila nepřestávala bojovat o svůj život. Podařilo se jí vyběhnout z domu, než ale stihla zavolat o pomoct, dohnal ji na příjezdové cestě a zavlekl ji zpět do domu. Teď pro ni mělo začít opravdové peklo. 

​

Všude byla krev, obrovská krvavá stopa vedla až do sklepa, kam ji násilím odtáhl. 

Tam ji nasadil pouta a zavěsil je za háček na stropě. To poukazuje na fakt, že to měl naplánované, musel to tam tak zařídit, nebyl to zločin z nepříčetnosti, plánoval to dobré čtyři měsíce. 

Nechal ji tam viset a odešel. Mezitím odjel do obchodu, kde koupil lopatu a vápno. Fakt, že zaplatil kreditkou poukazuje na jeho nízkou inteligenci. Vrátil se k ní. Dvě hodiny ji mučil, řezal ji po celém těle a znásilňoval. Uřízl ji hlavu, kterou se pokusil spálit v krbu, zbytek těla rozřezal a po kouscích zakopal na zahradě. Dostal za to dvě doživotí, je to ale malý trest za tak krutý a bezcitný čin. Zatkli ho až dva týdny po vraždě. Mezitím si vodil do baráku cizí ženy a užíval si, když všichni okolo hledali jeho ženu. 

Vzal mi sestru, naší rodině vzal veškerou radost ze života, s takovou bolestí se nikdy nevyrovnáte.

​

​

​