Petera jsem poznala, když mi bylo pouhých čtrnáct let. Společně s Carme jsme nabízely svá těla na ulici. Obě jsme pocházely z chudých rodin a tak nám nezbývalo nic jiného, než tam každou noc stát a nabízet se těm hnusným oplzlým chlapům, kteří po nás mnohdy chtěli víc, než jsme byly ochotné dát. Peter byl ale jiný, ten nás měl rád, dával nám peníze jen tak, zval nás na večeře a kupoval nám dárky. Když nám bylo osmnáct, nabídl nám možnost lepšího výdělku. Pomáhaly jsme mu unášet děti a natáčet videa, kde tyto děti mučil a sexuálně obtěžoval. Videa následně prodával na dark netu a my z toho inkasovali. 

 Dětí mi sice bylo líto, ale byly to děti odvržené svou rodinou, někdy dokonce záměrně prodané, po čase jsem je přestala brát jako živoucí bytosti. Byly jen cestou k více penězům a zábavě Petera. Což je paradox, protože já a Carmen jsme jako malé byly v podstatě také rodinou odvržené. 

Ale pro něj jsem byla schopná udělat cokoli, třeba i držet kameru, zatímco nelidsky mučil malé děti. Když se teď otočím zpět, jsem sama ze sebe zhnusená, nedokážu se sobě podívat do očí. Nedokážu ani říct, proč jsem to byla ochotná dělat. Neumím si své chování vysvětlit. 

Když jsme začali pracovat na filmu Daisy's destruction, moje svědomí se hlásilo o slovo. Už jsem se Petera více méně bála. 

Peter o tom filmu mluvil jako o svém životním díle. Strašně moc jsem si v tu chvíli přála skončit, utéct daleko od vší té brutality a smrti. Nemohla jsem, do teď nevím jestli to byl strach, peníze nebo stále láska, co mě drželo po jeho boku i nadále.

Nejdřív jsme od jedné rodiny odkoupili dvanáctiletou Lizu. Zbylé dvě dívky jsme našli na ulici. Jedenáctiletou Cindy jsme po cestě ze školy nalákali na jídlo a pití. A osmnáctiměsíční Daisy jsme unesli jedné feťačce na hřišti. Po ní bylo video pojmenováno. 

 

Stála jsem za kamerou číslo dvě. Nejdřív se video věnovalo dvanáctileté Lize. Peter tam byl se svými dvěma kamarády. Lizu nejdřív mučili elektrošoky, poté ji pověsili hlavou dolů a sirkami pálili její genitálie, přičemž samozřejmě křičela bolestí. Zde její utrpení skončilo. Měla štěstí, byla nejstarší a už je tolik nevzrušovala, po tomhle ji nechali být. Střih, Lizu odpoutávají a odhazují ji vedle mě na zem. Svíjí se bolestí. Nedokáži se na ni podívat. Musím se dál věnovat kameře, aby měl Peter perfektní záběry. Svoji pozornost pak muži přesouvají na malou Daisy, kterou opakovaně znásilňují. Nevíte, čeho jsou takové zrůdy schopné, dokud na vlastní oči nejste svědky brutálního znásilnění batolete. Nemohla se nijak bránit, jen mlátila okolo sebe svými malými pěstičkami. A oni se bavili, užívali si svoji showtime. Ten pravý hnus mě ale teprve čekal. Cindy to odnesla nejhůře. Film byl totiž o její smrti. Usekli jí obě nohy, aby nemohla utéct a následně jí sekali mačetou do žeber, které jí vytrhli. Peter ji pak strčil hlavu do vakuového pytle, z kterého vypustil všechen vzduch a tak posledním záběrem bylo její udušení. Jen tak tak jsem v tu chvíli udržela svoje zvratky abych Peterovi nezničila jeho masterpiece. Střih, konec. Video míří na dark net k pobavení nemocných pedofilů. Peter mi po skončení natáčení nařídil zabít Lizu a Daisy. Měla jsem je odvést do lesa, kde si dívky museli vykopat vlastní hrob. Viděla jsem dost utrpení a nebyla jsem schopná ty dvě nebohé dívky zavraždit. Prošly si nelidským utrpením. Nechala jsem je jít. Nedokázala jsem to udělat. Ne po tom, co jsem viděla. Cindy už nebylo pomoci, ale tyhle dvě mohly přežít a já jim to umožnila. Možná to byla moje zoufalá snaha nezavřít si nebeské brány úplně. 

Daisy's destruction se opravdu stalo famózním dílem, na kterém jsme vydělali spoustu peněz. Jeden z předplatitelů ho ale zveřejnil a tak se video stalo i veřejně známým. FBI po nás začala pátrat a netrvalo dlouho, pod podlahou našli mrtvolku Cindy. Peter byl odsouzen k doživotí, které vyfasoval pětasedmdesátkrát. Filipíny chvíli uvažovaly o znovuzavedení trestu smrti speciálně pro něj. Nepomohla zde ani korupce, ani podplacení policisty, který spálil místnost se všemi důkazy o našem zločinu. Carme dostala taktéž doživotí. Já, díky tomu, že jsem s policií spolupracovala a nechala dívky žít, si odpykávám jen dvacetiletý trest. Ale po všem zdaleka není. Tam někde je více než dost lidí, kteří to video viděli, zaplatili si za něj, ukájeli se nad ním a líbilo se jim. A i když bylo zakázáno a zničeno, pořád tam někde je. Hluboko na dark netu je stále možné ho dohledat. 

​